www.sportpodbilouvezi.cz
Sport pod bílou věží - autor webu:
Tomáš Rademacher
Telefon: +420 602 168 9101
Web: www.sportpodbilouvezi.cz

Sport pod Bílou věží na Facebooku Navštivte Sport pod Bílou věží na Google+ Navštivte Sport pod Bílou věží na YouTube

Novinky

Zpátky pod Lízátky. Nová kniha Michala Petráka. V minulých dnech vyšla kniha kolegy Michala Petráka, mapující minulost i současnost fotbalového stadionu v Hradci Králové. Nejnovější fotografie v knize byly pořízeny opravdu jen před několika málo dny.

Publikace ČERNOBÍLÁ HISTORIE 110 LET FC HRADEC KRÁLOVÉ

Společnými silami Michala Petráka, Jiřího Rádla a Tomáše Rademachera vyjde v příštích dnech bohatě ilustrovaná publikace, mapující 110 let historie královéhradeckého fotbalu.

Sport pod Bílou věží v Hradeckém deníkuMiluje sportovní historii a je hrdý Hradečák. Připomíná staré časy | Hradecký deník | 8.5.2014

Jedinečná možnost získat přímo od autora knihu HISTORIE HOKEJE V HRADCI KRÁLOVÉ

Publikace „Historie ledního hokeje, aneb led byl poněkud měkký" je koncipována jako kronika, seznámí čtenáře s počátky ledního hokeje v Hradci Králové a provede ho všemi  sezónami od roku 1930 do roku 2008.

Úvod » Reportáže » Právě dnes před šedesáti lety získal Spartak Hradec Králové titul mistra republiky v kopané!

Právě dnes před šedesáti lety získal Spartak Hradec Králové titul mistra republiky v kopané!

Bylo pondělní ráno 6. června 1960

a Hradec Králové se pomalu probouzel do pracovního dne. Mlhy, které se tvořily kolem obou řek, se pomalu rozpouštěly a sluníčko vykouklo nad Bílou věží. Předpověď slibovala letní den s teplotou do 28 stupňů i možnou bouřku.

Přicházel den, jaký fotbalový Hradec Králové ještě nezažil. Vedl ligovou tabulku a výhrou, kolo před koncem soutěže, mohl získat mistrovský titul. Že se hrálo v pondělí tenkrát nikoho nepřekvapilo, protože v sobotu a v neděli se v celé republice konaly oblastní a krajské spartakiády.

V Hradci na stadionu Spartaku u lázní sledovalo po oba dny přes 18 000 diváků téměř 11 000 cvičenců v osmi skladbách. Kdo nebyl na spartakiádě mohl se v neděli podívat v televizi na přenos fotbalového zápasu z Budapešti mezi Maďarskem a Skotskem, který skončil divokou remízou 3:3.

Fotbaloví fanoušci však byli v myšlenkách u pondělního zápasu s Nitrou. Nikdo nepochyboval, že vše dobře dopadne, a že se bude slavit. A tak se připravovaly transparenty, pan Petr Dlab, kterému v té době bylo 15 let, vzpomněl na dva. „Dokud máme Hledíka, neztratíme bodíka," a druhý „Mnoho lidí se dnes diví, že nováček je mistr ligy."

Fotbalisté Spartaku využili o víkendu opět prostředí lázeňského domu v Bohdanči, v kubistické budově byla atmosféra plná očekávání. Ještě nikdy se šampionem nestal žádný tým, který sídlil jinde než v Praze nebo v Bratislavě a už vůbec ne takový, který ještě rok před tím hrál druhou ligu. Trenér Zástěra měl o sestavě jasno, mnoho variant na výběr neměl. Uzdravil se Čermák a byl tedy spolu s brankářem Paulusem náhradníkem do utkání.

Televize zahajovala své denní vysílání v 16.55 hod. fotbalovým přenosem, který byl poprvé pokusně proveden přenosnou reportážní kamerou. Zřejmě to bylo utkání Stalingrad-Sokolovo 1:2, které bylo důležité v boji o záchranu.

V Hradci Králové přes 15 000 natěšených diváků vytvořilo skvělou atmosféru. Rozhodčí Vrbovec přivedl na hřiště domácí Spartak v zelených dresech, hosty v bílých, v těchto sestavách:


Spartak Hradec Králové
Jindra-Runštuk, Hledík, Pičman-Krejčí Michálek-Jozef Buránský, Pokorný, Kvaček, Černý, Malík

Slovan Nitra
Padúch-Ištók, Staněk, Kisý-Fojtík, Halás-Navrátil (Jaroslav Buranský), Koník, Pucher, Putera, Hrnčár

 

Nejlepší fotbalový zápas posledních let na hradecké škváře. Takový výkon, kterým se Spartak rozloučil se starým škvárovým hřištěm, hradečtí diváci již mnoho let neviděli. Hosté hned od počátku prostě neexistovali, byli zatlačeni do obrany. Chvílemi jen přihlíželi exhibici domácích. Nadšení diváků neznalo mezí a očekávaný souboj Hledík-Pucher se nedostavil, neboť Hledík naprosto dominoval. Také souboj střelců vyhrál Kvaček hattrickem. Domácí měli naprosto jistou obranu, velkým výkonem překvapil Runštuk. Také záloha podala nejlepší výkon v sezóně. Skvěle hrál útok, který předváděl exhibici, přízemní hrou rozvracel obranu hostí a jen vynikající výkon brankáře Padúcha zachránil hosty od větší porážky.

Vedoucí gól dal v 10. minutě Kvaček, za dvě minuty přidal druhý Buránský a bylo rozhodnuto. Po změně stran střílel už jen Kvaček. Svůj mistrovský hattrick dovršil brankami v 61. a 72. minutě.

Trenér Zástěra udělal krásné gesto a v 71. minutě vystřídal Jindru v brance Paulus a v 85. minutě Buránského Čermák. Pak už zazněl poslední hvizd píšťalky rozhodčího Vrbovce.

Přeplněné bariéry zaburácely nadšeným potleskem, zavlnily se četné transparenty a hesla, zdravící nového mistra ligy. Do hřiště vpochodovala kapela vedená Františkem Štejnarem. Hráči v zeleném dresu se uprostřed hřiště objímali a škvárové hřiště se plnilo tisíci fotbalovými fanoušky. Každý se chtěl co nejvíce přiblížit k usmívajícím se unaveným fotbalistům, stisknout jim ruku, či alespoň jim poklepat po zádech a vyslovit jim dík za úžasný úspěch. Nadšení příznivci odnesli hráče na ramenou do kabin.

Štajnerova dechovka vesele vyhrávala a fanoušci netrpělivě očekávali, než se hráči připraví, aby spolu s nimi nastoupili k průvodu městem. Kolem sedmé večerní zažil Hradec neobvyklou podívanou. Směrem od třídy Čs. armády přes Gottwaldovo náměstí na třídu Obránců míru se valil mohutný několikatisícový průvod účastníků tohoto památného ligového střetnutí.

V čele průvodu byli hráči Spartaku. Do pochodového kroku vyhrávala kapela a z oken a chodníků pozdravovaly nadšený zástup další stovky a tisíce hradeckých občanů.

Šok to musel být i pro samotné hráče. Jiří Hledík na otázku Pochodně, jaký byl váš nejsilnější zážitek ve vaší dosavadní fotbalové činnosti, odpověděl: „Bezesporu pondělí 6. června po zápase se Slovanem Nitra. Hrál jsem nejvyšší soutěž za různé oddíly, dosáhli jsme v mužstvu mnoha úspěchů, ale tak vřelého ocenění za výkon se mi ještě nikdy nedostalo. A věřte mi, ještě po letech, až skončím svoji fotbalovou činnost, budu rád vzpomínat na tento silný prožitek."

A tak jako Jiří Hledík i ostatní pamětníci toho úžasného dne, nikdy nezapomenou. I po šedesáti letech. Zde jsou jejich vzpomínky.

Jiří Hruška, trenér a předseda ženského fotbalu v Hradci. „Na ten zápas se pamatuji, šel jsem tam se svým otcem. Stáli jsme na kopci, a protože jsem neviděl, tak mě vzal na ramena. Pamatuji se, že jsem šel potom v průvodu po zápase vedle Hledíka, kterého odnesli fanoušci až k Avionu, kde přes ulici bydlel. Potom nám mával z balkonu za hlasitého skandování Hradečáků, kteří zaplnili dole ulici. Nikdy na to nezapomenu."

Jiří Fišer, Albrechtice nad Orlicí. „Já jsem jezdil na každý zápas na kole pionýr až z Třebechovic. V té době mi bylo 14 let a samozřejmě, že na zápase, kdy se mělo rozhodovat o titulu mistra ligy, jsem nemohl chybět. Byla tam krásná atmosféra a stále mám v paměti průvod, který směřoval až k hotelu Avion a náš nejlepší fotbalista Jiří Hledík mával s rodinou davům ze svého bytu nad dnešním Baťou. Takovou euforii a nadšení jsem už potom nikdy nezažil."

Eva Halvigerová, dcera Bohumila Halvigera. „Protože můj otec byl tenkrát předsedou fotbalového klubu, tak já už jako malá holka jsem chodila s matkou skoro na všechny zápasy. Samozřejmě i na zápase s Nitrou jsme taky byly a šly jsme potom po městě v průvodu fanoušků. Vzpomínám si, že otec byl moc spokojený."

Vzpomínky na průvod městem tedy převažují nad zápasem samotným. Byly to jedinečné chvíle euforie a radosti, Hradec Králové vřele a srdečně pozdravil ty, kteří tak skvěle proslavili město. Ve vzpomínkách pamětníků jsou i oba střelci branek.

6. června 1960 - Hradec je Mistrem ligy

Jean Claude Barták, bývalý hráč Spartaku Hradec Králové. „Na tento památný zápas jsem šel se svým tátou, který chodil vždy na kopec. Jako 13letý kluk jsem špatně viděl na hřiště, a tak jsem odešel a vyšplhal se na břízu, která byla kousek za brankou směrem k hasičům a měl jsem krásný rozhled. Vzpomínám si, že první branku dal Míla Kvaček, který mě potom trénoval v Mladé Boleslavi a občas jsme na zápas s Nitrou společně zavzpomínali."

Slávek Trávníček, Hradec Králové. „Protože jsem bydlel kousek od starého hřiště, chodil jsem na tréninky i všechny přátelské zápasy. Na zápase s Nitrou jsem byl se svým dědou a stáli jsme na tribuně uprostřed. Jednu z branek dával i Jožka Buránský, se kterým jsme v pozdějších letech často u nás v Malšovicích sedávali v restauraci Na hrázce a řešili fotbal. V průvodu jsme s dědou tenkrát nešli, já šel hned domů, protože můj otec, narozený 6. června, slavil ten den narozeniny."

Tenkrát se na hřišti sešly všechny generace fanoušků, úsměvnou vzpomínku má pan Milan Bouček. „Můj táta byl zarytý fanoušek černobílých, a tak mě jako čtyřletého kluka vzal s sebou na tento fotbalový tahák. Samozřejmě, že ze samotného zápasu se nic nepamatuji, ale konec jsem prožíval trochu divně. Táta mi prý řekl, že jde s průvodem oslavovat titul a mně posadil do trolejbusu číslo 2, který mě odvezl na Nový Hradec. Já jsem se tam potom na konečné stanici trošku zamotal a ztratil jsem se. Domů mě dovedl soused. Škoda, že už jsem nikdy nic takového, kdy Hradec vyhrál ligu, nezažil."

 

Mistři ligy, unaveni, obklopeni nadšenými fanoušky
Zleva stojí: Runštuk, Černý, Čermák, Paulus, Pičman, Jindra, Kvaček, Michálek.
Zleva sedí: Krejčí, Hledík, Pokorný, Buránský a Malík.

Po pondělních oslavách, které uspořádali hradeckým fotbalistům jejich nadšení příznivci, již ve středu byli všichni hráči na hřišti v intenzivní přípravě na poslední ligový zápas v Košicích. A trenér Zástěra odpověděl na otázku: V čem vidíte hlavní základ úspěchu?
„Úspěch vidím především v kázni mužstva a v jeho poctivé přípravě na všechna ligová utkání. Již dvanáct let trénuji různá mužstva, ale tak dobrý kolektiv jako právě v Hradci jsem neviděl. A v tom je základ našeho nečekaného úspěchu. Abych se přiznal, s prvním místem jsme na začátku sezony vůbec nepočítali. Říkali jsme si, že je potřeba udržet alespoň to čestné páté místo, na němž jsme přezimovali. Když se nám však počalo dařit a pětibodový náskok pražské Dukly se počal snižovat, začal jsem počítat. Se mnou počítali i hráči. Nu a řekli jsme si, stojí to za to, pokusit se o získání titulu. A to se nám vskutku podařilo."

Spartak Hradec Králové - diplom pro Mistra ligy 1959 - 60Přidal se kapitán Zdeněk Pičman: „Na našem příkladu je možno názorně vidět, co zmůže síla kolektivu. Jedinec není nic, celek je vše. Měl jsem radost z toho, že i někteří, tak zvaně slabší hráči, dávali do zápasů celé své srdce a snažili se podat ten nejlepší výkon. S diváky jsme byli spokojeni. Je sice pravdou, že někdy nám to jejich povzbuzování na hřišti chybělo. Ale vždycky jsme si pak říkali, že to je především naše vina. Víme, že se nám nepodařilo podat vždy dobrý výkon a tím také diváky jaksepatří rozehřát."

Těžko říct, jestli někoho zajímalo, že novopečení přeborníci v posledním kole prohráli v sobotu 11. června v Košicích 0:1. Nic to neměnilo ani na zisku titulu a vzhledem k výhrám Rudé hvězdy Brno a Slavie, tehdy Dynama, ani na tom, že se Jednota Košice připojila k Dukle Pardubice na cestě do druhé ligy.

Podle Pokorného ale Votroci na východě nepadli ani tak kvůli ztrátě vlastní motivace nebo divokým oslavám (s těmi se to nepřehánělo, museli přece chodit do práce!), nýbrž kvůli tomu, že domácí pro poslední naději na záchranu udělali doslova všechno.

„Prohráli jsme kvůli rozhodčímu Galbovi," nosí pravá spojka dodnes v paměti jméno sudího, který prý pomáhal domácím. „Pískl na nás před koncem nesmyslnou penaltu."

V referátu Československého sportu se píše o ruce, kterou Pičman v 85. minutě vyrazil z brány Kostiniho hlavičku...

 

 

 

 

Skončila tedy nejúspěšnější sezóna v 55leté historii fotbalu v Hradci Králové.

Začal to Sportovní klub, zakončil titulem Spartak. Skvělá odměna pro všechny fanoušky, mezi kterými bylo ještě mnoho pamětníků fotbalových začátků v Hradci. Třetí rok v nejvyšší soutěži, mistrovský titul, účast v prestižním Poháru mistrů evropských zemí. Úžasný úspěch a velký závazek do budoucnosti...

Spartak Hradec Králové - tablo Mistra ligy

JR (6.6.2020)