www.sportpodbilouvezi.cz
Sport pod bílou věží - autor webu:
Tomáš Rademacher
Telefon: +420 602 168 9101
Web: www.sportpodbilouvezi.cz

Sport pod Bílou věží na Facebooku Navštivte Sport pod Bílou věží na Google+ Navštivte Sport pod Bílou věží na YouTube

Novinky

Publikace ČERNOBÍLÁ HISTORIE 110 LET FC HRADEC KRÁLOVÉ

Společnými silami Michala Petráka, Jiřího Rádla a Tomáše Rademachera vyjde v příštích dnech bohatě ilustrovaná publikace, mapující 110 let historie královéhradeckého fotbalu.

Sport pod Bílou věží v Hradeckém deníkuMiluje sportovní historii a je hrdý Hradečák. Připomíná staré časy | Hradecký deník | 8.5.2014

Jedinečná možnost získat přímo od autora knihu HISTORIE HOKEJE V HRADCI KRÁLOVÉ

Publikace „Historie ledního hokeje, aneb led byl poněkud měkký" je koncipována jako kronika, seznámí čtenáře s počátky ledního hokeje v Hradci Králové a provede ho všemi  sezónami od roku 1930 do roku 2008.

Stanislav BurdysKdyž 6. ledna 2014 zemřel Karel Gut, vzpomínali hokejoví fandové nejen na jeho hráčské a trenérské umění, ale určitě i na kariéru předsedy svazu. Ve svazovém vedení se však nalézá i vazba na hradecký hokej.

V této prvníDaniel Zinke z volné řady reportáží o působení hradeckých sportovců v zahraničních klubech jsme navštívili fotbalistu DANA ZINKEHO - doslova za „humny" - od října 2010 působí v klubu Górnik Walbrzych, v současnosti ve třetí nejvyšší polské lize.

Úvod » Sporty » Plavání » Vzpomínky na plavání v Hradci Králové……očima Miloše Tůmy

Vzpomínky na plavání v Hradci Králové……očima Miloše Tůmy

Nazdar Bozone!

Nemávám z dáli, jako ty, spíše tím, co jsme museli provolávat při nástupu před tréningem (zdar-nazdar) a omlouvám se tímto srazu postarších plafců a plafek. Už asi před 14ti dny sem na pivu na Růžku Vojtovi říkal, ze se zase opět nezúčastním, čehož, samozřejmě hluboce lituji a potlačuji slzu v mém blbě vidícím voku, ale snad se ještě nějakýho srazu dožiju a tak vzpomínám i na ty kamarády co už mezi náma nejsou.

Byl sem letos v Česku už 5x a už i jízda v pohodlném autě nese stopy na mém mladém dorosteneckém těle. Ještě že za mých pobytů načerpávám spousty kaloriji, který jsou většinou v alkohoulických nápojích, což se projevuje na podkožní vrstvě tuku, jelikož schází hodně toho pohybu, hlavně pohlavního, ale i zub času nahlodal i kdysi tak zajímavého koníčka, ještě, že máme ty vzpomínky! A sou jich hromady, někdy i kouřícího se masa, tím nemyslím tu za masovost za rekordy, ale i tak rád vzpomínám na začátky mých prvních temp, a potom, když jsem utekl z lázni v plafkách, kde mne kamarádi atleti (Venca Dvořák, Joska Skořepa, Pavel Hruška, švýcar Keprta a můj bracha), chtěli dát do spárů plafčíka Samka, kterej učil lidi plavat, když byli přivázaný na drátu a v on je bidlem popoháněl.

S atletikou u Tondy Bezdíčka sem začínal, ale, když mne potom malej Nohejl předběh a já se naučil vo prázdninách asi v 10ti letech plavat a sice jen znakový nohy, tak sem potom asi v roce 55 vstoupil do Dynama k papá Královi, neb na sportovní školu mládeže jsem ještě neměl.

Ale papá byl výbornej a byl to jinačí dril, než u protivníků v Lokomotivě. I na písáku ve Farářství jsme plavali v jiným rohu a dokonce si pamatuju, že sem asi 2x trénoval i na Orlici na"vojenský" plovárně. A v tom Dynamu byla vynikající parta lidí počínaje Evicou a Dušanem, ale i takoví borci, kteří mne naučili mít ze sportu srandu, jako byl malá guma Ivo Borek, nebo Pavel Brich, mimo jiný znali nazpaměť myšáka Mikiho, Pluta a Brich mne říkal Wimpy, to byl ten, co sežral hodně hamburgrů.

Potom i na moji slávu na Poháru mládeže v Praze v r.56, kde sem vyhrál 25 znak i kraula a dokonce i v lepších časech než Maněna, která to taky vyhrála a byla asi vo hlavu větší než já, tam sem byl pod vedenim krásný Evy s kamarádem Chalupou, pozdějším manželem Jajdy a myslím, že ze soboty na neděli sme skoro vůbec nespali a i přesto, že sláva vítězům, čest poraženým.

Potom se nějak Dynamo rozpadlo a já přešel k Vám, železničářům! Do lázní sem to měl kousek a když sem nebyl ve vodě, tak sem čuměl z balkonu, jak Standa Wahle při veřejnosti, neb on snad jináč s náma netrénoval, plaval kilometry kraulovy nohy, držíc se svého, skoro již prohnilého prkna. Čili i pamatuju, kdy on, už v bohatém stáří, neb mu bylo už asi 32 roků, splnil limit I. výkonostní třídy na stofku kraula, což tenkrát bylo, myslím 1:02,5? A my (tedy já, ještě snad ne) znakaři to měli lehčí?, neb 1. výk. tř. byla za 1:14,0. Jó, a to když zalistuju, v mým archivu památek, tak vzpomínám na přebory CSR v r. 56 v Litomyšli, kde sem plaval vložený závod 50 znaka za 45,3, ale v paměti mne zůstala ta lokomobila, kterou tam vohřejvali vodu, aby se plafci mohli vosprchovat a na dědka Nejedlýho, kterej byl něčeho ministrantem, co tam seděl s plédem přes kolena, aby nedostal rýmu, a taky na Emana Borka, kterej v barvách ATK vystoupil na stupně vítězů na stofku motejlka a na pozdějšího i do dnes velkýho kamaráda Pepču Krejčího s kterým sem v pozdějších letech ještě před vojenskou službou plaval, coby civilista, za Duklu, neb tenkrát se mohli plavat prsa pod vodou a von si do ty svý dráhy na dno, dal kelímky vod piva, aby v ty špinavý vodě věděl, kudy má plavat a porazil tak Sláfka Svozila.

 

No a potom léta 57 až 60 v Lokomotivě, kde mne samozřejmě imponovali znakaři Bozon a Vráťa, ještě, že sem byl tenkrát menší a nevokoukal sem vod vás ten styl, jak jste kladli ruce do vody, ale i na další parťáky, který dnes už mezi náma nejsou a s kterejma sem slavil pár vánočních mší na Velkým náměstí, v kapse kabátu láhvinku visontaje, ať to byl už Vráťa, Jirka Moudrý, Tom Srkal, nebo Pepka Reban, bylo to něco jinýho a ne jen sport, ale i alkohol a jiné věci. Samozřejmě, Pepa Sadil, jó ten, kdyby řádně trénoval, tak to dotáhl dál, ale, tak aspoň vyštudoval a později hrál dobře pólo v mužstvu, do kterýho sem taky přišel, mám i fotku, kde sem s Pepou někde v Německu i fotku z novin, kde je celý naše mužstvo.

Nesmím opominout i bratry Hampliky, neb Zdenek byl můj největší kámoš, to už sme měli jiný myšlenky než sportovat a mladší Ludva, pamatuju, jak asi jeden z mála hradeckých plafců zaplaval na zimních přeborech dorostenců na Julisce stofku kraula pod minutu, což sem já tenkrát taky uměl a rychleji, ale delší trať to nesměla bejt. No a Jarda Vršňa, kterýho tímto taky zdravím z povzdálí, či Jáno Novák, můj kamarád z dětství, neb do lázni chodil z orlický kotliny kolem nás, než se dal na vojenskou dráhu. Když sem ho viděl v ty tubo pod, neboli youtube.com, jak svým vystupováním, který se zřejmě naučil v lidové socialistické armádě dresíruje votužilce u národního divadla, samozřejmě z prdele, tak se tomu musím smát i tomu, co mne říkal Vojta, že prý Jáno prohlašoval, že plaval stofku taky pod minutu, ale asi v prudkých vodách Dunaje či Váhu po proudu, když byla velká voda. Pamatuju asi na jeden z jeho posledních závodů přeboru ml.dorostu v Ústi n/L na Klíší, kde plaval prsa asi za 1.27, ale i na to, jak jednou pomáhal Zoře ke splnění limitu na 200 prsa a Zora, tehdy asi 12ti letá mu uplavala skoro vo půl bazénu.



Jo v neposlední řadě Fojtik a Sorinka (moje velká láska) s níma sem toho zažil spoustu krásnýho a rád na to vzpomínám, jakož i na doktora a pani. Ale byly tu i jiný plafky počínaje Jajdou, který se říkalo myslím elipsa, což sem si já mladší tenkrát nemohl dovolit, s ni byly taky dobry srandy, pak Hořejší, Věra Hrdá , která končila v mých začátcích, ale i ty mladší nebo stejně starý, jako je Maněna, Jonasová a ty jestě mladší Vejběrová, Krabicová, Samková, Gerguričová, Pražáková, Lohnická a samozřejmě bratři Lohnický, počínaje Karlem, "Dadasem" a Petrem s kterým sem chodíval do letního kina a ml. brácha Honza a na ty skoky co Karel s Petrem skákali z 3m můstku a ty masky, to byla sensace, rovněž se pamatuju, jak nejmenovaný znakař uměl skákat z můstku auerbacha! No a potom i ty mladší kluci Vejběra, Filipov, Kulíšek, Skybik, Hejny, Bouša a samozřejmě Čudel.


Ale byli tu i starší, jako Brouček a podle mne tenkrát nejlepší pólista, kterýho sem vobdivoval, Franta Rejnart.

Vobčas se vídávám i s australanem Jindrou Vágnerem, kterej má v Praze svou vinotéku, coby dovozce australskýho a novozelandskýho vína do Česka. Byli tu i jiní, sice krátce, ale vzpomínky zůstaly, jako "Bukši" Laco Sokol, kterýmu sem dal v posledním kole ligy v Brně- Zábrdovicích v srpnu 68 penaltu, jakož i další penaltu známýmu z Dukly Silimu Copovi, a my sme díky tomu, že jim brankář Kladek přijel pozdě, uhráli s Motorletem plichtu, ale i bejvalej brankář, voják, chobotnice Honza, kterej potom chytal za Bohemku, no a další a další. To sou ale jen takový vzpomínky, radši bych s váma poseděl při pifku, to se to jináč vzpomíná, dokonce přemejšlím, jestli ještě někde mám nějaký plavky, neb s plaváním sem skončil na ME veteránů ve Stockholmu 2005, zase druhej, jako vždycky a vod ty doby sem už 6 roků v bazénu neuplaval ani metr, aspoň se my schlíplý a taky už možná, skoro stařecký tělo, nerozmočí.



Tak se mějte, jak chcete a snad někdy.

Miloš Tůma (bývalý královéhradecký plavec a pólista)

Web podporují
BRUNOTTI značkové módní a sportovní oblečení pro léto i zimu KOMPLEXNÍ FINANČNÍ SLUŽBY Hradec Králové Fotbal magazín