Rozhovor s trenérem Szedlacskem v roce 1938

Otiskujeme část rozhovoru FERENCE SZEDLACSKA - který byl uveřejněn v časopisu Star (sportovní týdeník, vycházející ve 20. a 30. letech - předchůdce Ruchu, Stadionu, Štartu, Hattricku a dalších...) - je horké léto 1938, Slavia Praha má před rozhodujícími finálovými zápasy Středoevropského poháru proti Ferencváros Budapešť a „Seddy" byl ve svých čtyřiceti letech již čtyři roky trenérem Sparty Praha.

Redakce Staru ho tehdy oslovila, aby se podělil o své zkušenosti s maďarským fotbalem. Nabízí shrnutí Szedlácskovy hráčské kariéry a přidává zajímavé nadčasové informace a poznatky o chodu jednoho z tehdejších špičkových evropských klubů (doslovné citace):

Nejsilnější mužstvo měl Ferencváros v sezoně 1927/28, kdy ke klubu přišel nynější trenér Sparty Sedláček. PožádaIi jsme Sedláčka, aby nám něco řekl o tomto klubu, který od tohoto roku až do dnešního patří dnes opravdu k nejlepším kontinentálním klubovým teamům. Sedláčkovy výroky budou zajímat naši sportovní veřejnost tím spíše, že jde vlastně o zástupce „nepřátelského" tábora - Sparty a o footballistu, který se snad nejvíce ze všech nacestoval a během své footballové činnosti poznal téměř celý svět. Sedláček započal svoji footballovou kariéru u amatérského klubu MAV. v Budapešti, hrál pak ještě za Törekves, ale již v roce 1919, jako 20-letý chlapec přišel na Slovensko, kde hrál nejprve v Šale nad Váhom, pak v Hlohovci, v roku 1920 dokonce ve slavném bratislavském PMTK. V roce 1921 přijel do Teplic, kde hrál až do roku 1923, pak ještě 4 roky u DFC. v Praze, načež byl angažován do Brooklynu. Ještě v roce 1927 přišel zpět do Budapešti, kde dostal velmi výhodnou smlouvu u Ferencváros. Během své aktivní footballové činnosti až do roku 1932 (naposledy hrál za Náchod), byl třikráte v Jižní Americe, ve všech tamějších státech, v severní Americe v Brooklynu a konečně i v Africe. V Evropě procestoval všechny země a zná velmi dobře všechna evropská města. Sedláček prohlašuje:

„KOUZLO ÚSPĚCHU FERENCVÁROS OD JAKŽIVA - KAMARÁDSTVÍ".
Za své více než 20leté aktivní footballové činnosti nepoznal jsem klub, kde bylo takové kamarádství, jako u Ferencváros. Jedině tak se dá vysvětlit serie opravdu pozoruhodných úspěchů tohoto klubu během posledních dvanácti let. Sám jsem byl angažován klubem v roku 1927, přímo z Ameriky a dovedete si asi představit, že za skvělých podmínek, když jsem proto opustil Spojené státy právě v největším rozkvětu tamní kopané, v době, kdy se platily profesionálním hráčům přímo pohádkové gáže. Tehdy však byla v Budapešti nouze o útočníky a Ferencváros mne chtěl za každých okolností získat. Podlehl jsem skvělé nabídce a vrátil jsem se do Evropy. Musím se dnes přiznat, že jsem toho nelitoval, neboť nikdy předtím jsem nepoznal tak vzorně vedený profesionální klub, jako Ferencváros. Tehdejší president klubu, továrník Gschwind, choval se k hráčům jako otec a všichni členové výboru jako jejich příbuzní. Na pravidelných týdenních schůzkách, které se dodnes konají, přišli hráči s výborem do užšího styku, mohli přednést své bolesti a zase opačně. Byl tak pěstován kamarádský duch mezi všemi, který je a zůstal dnes největším kouzlem úspěchu tohoto klubu.

FERENCVÁROS - KLUB MASY, JAKO SPARTA A RAPID.
Na rozdíl od ostatních maďarských klubů byl a je Ferencváros klub širších vrstev, hlavně z řad dělnictva, úřednictva a j. Ferencváros má několik tisíc členů a mimo to organisovaný spolek fanoušků, tak zvaných „Beldisep" (t.j.návštěvníci střední tribuny B na hřišti Ferencváros), která sama čítá asi 3.000 členů. Tato organisace podniká na vlastní pěst nákupy hráčů, půjčuje klubu, když je zapotřebí, peníze k nákupu nějakého hráče a je dnes jedním z málo majitelů akcií klubu. „Fradi", jak je nazýváno mužstvo Ferencváros v Budapešti, jsou dnes opravdu početně nejsilnějšim klubem v Budapešti a stojí si také finančně velmi dobře.

(TR) 9.6.2014

Více se o životě i kariéře pana Ference Szedlacska dočtete v jeho „hráčské kartě" na našem webu.