V minulých dnech vyšla kniha kolegy Michala Petráka, mapující minulost i současnost fotbalového stadionu v Hradci Králové. Nejnovější fotografie v knize byly pořízeny opravdu jen před několika málo dny.
Společnými silami Michala Petráka, Jiřího Rádla a Tomáše Rademachera vyjde v příštích dnech bohatě ilustrovaná publikace, mapující 110 let historie královéhradeckého fotbalu.
Miluje sportovní historii a je hrdý Hradečák. Připomíná staré časy | Hradecký deník | 8.5.2014
Publikace „Historie ledního hokeje, aneb led byl poněkud měkký" je koncipována jako kronika, seznámí čtenáře s počátky ledního hokeje v Hradci Králové a provede ho všemi sezónami od roku 1930 do roku 2008.
Rodačka z Hradce Králové se nejprve v dětském věku věnovala sportovní gymnastice. Později - v deseti - přešla do Plaveckého klubu Hradec Králové. Postupně se jí věnovala řada hradeckých trenérů - postupně to byli pp. Otto Kunt, Martin Prokeš, Tomáš Roztočil a Jiří Bezouška.
Od roku 2010 studuje fakultu veterinárního lékařství na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně - po absolutoriu by ráda pracovala jako veterinářka v nějaké zoologické zahradě - po dobu studia závodí za klub Univerzita Brno.
V červenci 2011 jako přípravu na La Manche absolvovala Mistrovství Dalmácie v Omiši, kde byla na 10-kilometrové distanci na 7. místě.
V září téhož roku byla členkou štafety „City of Brno Ladies Team", která v čase 10:16 překonala dosavadní český rekord při přeplavbě kanálu La Manche (více najdete na: "Hradecká plavkyně Veronika Milerská - její La Manche 2011"
Po splnění snu o přeplavbě La Manche se Veronika vedle dalšího studia účastnila dalších plaveckých závodů - v srpnu 2012 se na chorvatském ostrově Hvar zúčastnila legendárního závodu v dálkovém plavání - 37. ročníku „FAROS MARATONU" - se startem a cílem v přístavu Stari Grad (opravdu od majáku k majáku, jak název napovídá). Vzdálenost 16 km zdolala na 10. místě.
Veronika pochopitelně závodila a závodí i v krytých bazénech, na kratších tratích - např. v Německu (Chemnitz) i Finsku.
Když se jí zeptáte, co by ještě chtěla ve svém sportu dokázat, odpoví jednoznačně: "Gibraltar! Jde i o to, že tam je mnohem kratší čekací doba, než na La Manche, kde je to obsazeno na více než tři roky dopředu. Vzdálenost je zhruba 15 kilometrů, dalo by se to zvládnout za 4 a půl hodiny. Měla jsem podanou přihlášku, ale bohužel měli plno. Ale Gibraltar je stále můj sen."
Veronika má ráda a provozuje i další sporty - aquatlon (plavání a běh), šerm, koketovala ale i s kanoistikou. Chtěla by si zkusit i moderní pětiboj. Věříme, že v případě Veroniky budeme její sportovní životopis jistě ještě doplňovat!
TR (1.9.2014)