Ján Novák

Dálkový plavec, druhý československý přemožitel kanálu La Manche, vojenský pilot, politik, Zasloužilý mistr sportu (1976).

Narodil se jako válečné dítě v Piešťanech na Slovensku. Jeho dědeček narukoval z Liderovic (farnost Chotoviny, nyní okr. Tábor) k C. a K. ženistům do Seredi, kde se oženil a usadil. Tam se také narodil Honzův otec, vojenský letec.

V roce 1952 se celá rodina přestěhovala do Hradce Králové. Honza začal u trenéra JUDr. Čecha závodně plavat. Tehdejší hradecká Lokomotiva patřila k baště československého plavání. Doplňkově nejdříve boxoval u trenéra Kopeckého, později známého maséra hradeckých fotbalistů. To když byly hradecké lázně zavírány pro opravy umělého vlnobití, tehdejší středoevropské rarity. A když otec, bývalý vynikající gymnasta, s boxem nesouhlasil, Honza pak u trenéra Lorenze dělal judo. Také v judu dosahoval za hradecký Spartak špičkové dorostenecké úrovně.

Po maturitě na hradeckém gymnáziu J. K. Tyla rok pracoval jako zeměměřič.

Absolvoval základní letecký výcvik v motorovém létání na letišti v Hořicích. Po absolvování Vyššího leteckého učiliště v Košicích sloužil jako vojenský pilot u různých leteckých útvarů. Rozhodující pro jeho další sportovní činnost byla služba na letišti Pardubice. U letectva byla dávána vždy důležitost sportovní přípravě letců. Kromě činnosti letecké se jako naprostý amatér věnoval přípravě na přeplavání kanálu La Manche ve VTJ Racek Pardubice. To vyžadovalo i sportovní otužování a plavání ve volné přírodě po celý rok. K tomu ho přivedl letecký lékař MUDr. Danielka. Vzorem mu byl jeho kamarád František Venclovský, první československý přemožitel kanálu La Manche. Novák byl prvním naším plavcem, jenž spojil přípravu plaveckou v bazénu s přípravou venku. V pardubické sportovní plavecké škole našel velké pochopení u šéftrenéra Švece. Jeho osobním trenérem v bazénu byl PaedDr. Tomeš. S vděčností vzpomíná na vedoucí lázní paní Zabloudilovou, která mu umožňovala trénink brzo ráno ještě před tréninkem sportovních tříd. S nimi absolvoval jejich trénink, poté ještě hodinu plaval na šířku, protože v malé hloubce probíhala výuka s dětmi. Poté vypil litr čaje s medem, glukózou, citronem a špetkou soli a ještě hodinu posiloval a uvolňoval. Následovalo jídlo, odpočinek a odchod na noční létání. Po příchodu a spánku následoval příští den tzv. kondiční trénink. S protichemickou maskou, posilovací vestou a pětikilovými činkami běhal v lese 5 kilometrů. Tam na stromě 20 shybů, 100 kliků a sklapovaček. Po běhu domů třikrát běh do 12. patra v paneláku. V přírodě trénoval v Labi nebo v písáku u Bohdanče. Celkově příprava na La Manche trvala čtyři a půl roku. V posledním roce naplaval 3017 km.

La Manche překonal úspěšně jako první suchozemec na Světě v těžším směru z Anglie do Francie v roce 1974 (15. srpna) a 1975. To kvůli silnějším proudům u francouzských břehů. Plavba v roce 1975 byla vyhlášena tehdejším nejlepším pilotem doprovodníkem Noakesem jako přeplavba v nejtěžších podmínkách - byl zákaz výjezdu lodí, sedm hodin vál vítr 120 km za hodinu, vlny pět až sedm metrů, více boj o život, než vlastní přeplavba.

Poté funkcionařil pět let v Dukle Banská Bystrica a Dukle Trenčín. Vojenskou službu skončil po dalších devíti letech na ministerstvu obrany v hodnosti plukovníka. Krátce byl v roce 1990 federálním poslancem. Odborníky je Novák považován za našeho historicky nejlepšího plaveckého vytrvalce a otužilce všech dob, zvláště v extrémních podmínkách. Na počest 100. výročí první přeplavby La Manche anglickým námořním kapitánem Webbem byl členem mezinárodní štafety tehdy nejlepších plavců v roce 1975. Absolvoval mnoho vítězných závodů doma i v zahraničí.

Vyjímečná byla první přeplavba nejstudenějšího a nejhlubšího jezera Světa, sibiřského Bajkalu, v roce 1990 ( v jeho jižní části z mysu Stolby k mysu Telegrafnyj - 23,6 km, 7 hod, 27 min.). Přeplavbu absolvoval společně s Venclovským (ten s ploutvemi). Dodnes nepřekonáno, dva další plavci při pokusu zahynuli!

Rok předtím - 1989 - zdolal řeku Angaru v zimě (teplota vody 0,8 stupně a teplota vzduchu mínus 25 stupňů). Angara, to nebyla žádná Vltava u Národního - šířka plných 1 700 metrů, navíc ledová tříšť na hladině Nováka zle pořezala. Byla to první a zatím poslední přeplavba!

A další úspěchy? Dvakrát rekordní plavba v Baltu z ostrova Hiddensee do Stralsundu (25 km v letech 1974 a 1975, voda 14 - 15 stupňů). Vítězství v krátkém maratonu z Rujany do Stralsundu (2400 m z 545 startujících). 2400 m uplavaných v belgickém Mechelenu (voda 4 stupně). Mistr Slovenska na 25 km v roce 1976. Dvakrát vítězství na maratonu na 20 km na Lipně, tehdy neoficiální mistrovství ČR. Jednu hodinu plavání v zimní vodě plus 2 stupně, vzduch na nule, za silného větru 60 km/hod. (s Františkem Venclovským).

Získal řadu dalších vítězství na závodech doma i v zahraničí. Za největší výkon však Novák považuje zdolání Baltického moře z dánského ostrova Bornholm (poblíž Nexő) do Kolobřehu v Polsku - 95 km ve vodě o teplotě 13 stupňů - 39 hodin!

V roce 1976 byl vyhlášen nejlepším dálkovým plavcem a nejlepším otužilcem, v roce 1974 byl dekorován titulem Mistr a v roce 1976 Zasloužilý mistr sportu.

V současné době žije jako penzista v Praze - Modřanech. Nezahálí, je předsedou Sdružení čsl. zahraničních letců-východ, viceprezidentem Asociace vojáci společně, členem pražského spolku Vltavan a donedávna byl místorychtářem Českého baráčnictva. Na plavání nezanevřel, otužuje se a plave pro zdraví v Prvním plaveckém klubu otužilců v Praze. V minulosti zachránil 17 lidí před utonutím, z toho pětičlennou rodinu v rozbouřeném moři u Stralsundu v bývalé NDR!

S Hradcem Králové, městem svého dětství a dospívání , kontakty nikdy nepřerušil - pravidelně se zúčastňuje srazů královéhradeckých plavců.

TR (29.3.2016)