www.sportpodbilouvezi.cz
Sport pod bílou věží - autor webu:
Tomáš Rademacher
Telefon: +420 602 168 9101
Web: www.sportpodbilouvezi.cz

Sport pod Bílou věží na Facebooku Navštivte Sport pod Bílou věží na Google+ Navštivte Sport pod Bílou věží na YouTube

Novinky

Publikace ČERNOBÍLÁ HISTORIE 110 LET FC HRADEC KRÁLOVÉ

Společnými silami Michala Petráka, Jiřího Rádla a Tomáše Rademachera vyjde v příštích dnech bohatě ilustrovaná publikace, mapující 110 let historie královéhradeckého fotbalu.

Sport pod Bílou věží v Hradeckém deníkuMiluje sportovní historii a je hrdý Hradečák. Připomíná staré časy | Hradecký deník | 8.5.2014

Jedinečná možnost získat přímo od autora knihu HISTORIE HOKEJE V HRADCI KRÁLOVÉ

Publikace „Historie ledního hokeje, aneb led byl poněkud měkký" je koncipována jako kronika, seznámí čtenáře s počátky ledního hokeje v Hradci Králové a provede ho všemi  sezónami od roku 1930 do roku 2008.

Stanislav BurdysKdyž 6. ledna 2014 zemřel Karel Gut, vzpomínali hokejoví fandové nejen na jeho hráčské a trenérské umění, ale určitě i na kariéru předsedy svazu. Ve svazovém vedení se však nalézá i vazba na hradecký hokej.

V této prvníDaniel Zinke z volné řady reportáží o působení hradeckých sportovců v zahraničních klubech jsme navštívili fotbalistu DANA ZINKEHO - doslova za „humny" - od října 2010 působí v klubu Górnik Walbrzych, v současnosti ve třetí nejvyšší polské lize.

Úvod » Kartotéka sportovců » Parašutismus » Dagmar Kuldová, roz. Jarkovská

Dagmar Kuldová, roz. Jarkovská

Významná československá parašutistka, Mistryně Světa 1962, Zasloužilá mistryně sportu.

Rodačka z Hradce Králové to měla do Sokolovny u Labe coby kamenem dohodil. Chodit cvičit do Sokola, to byla ve své době automatická věc. Dana začala v roce 1950 studovat na Pedagogickém gymnáziu (patro v budově Gymnázia J. K. Tyla) - parta spolužáků byla oslovena, aby se věnovala para-výcviku a výstavbě paradráhy na cvičišti na Novém Hradci (prostor za továrnou Petrof). Danu i ostatní oblékli do battledressů, červených baretů a kanad. Trénovali bojový výcvik pro commandos, lezli po stromech, běhali po „opičí dráze". Vstoupila do tehdejší branné organizace pro mládež, do tzv. „Dosletu" (Dobrovolný svaz letectva), coby protiváhy prvorepublikových „buržoazních" Aeroklubů.

Osmnáctého října 1951 - den, na který Dana do smrti nezapomene. Odjela vlakem do Prahy a pak na letiště do Klecan. Čekal jí první seskok padákem v životě. Nastoupila s dalšími nováčky do staré Dakoty, která ve spirálách vystoupala do šesti set metrů a poté pilot stroj stabilizoval pro připravovanou řadů seskoků . Seskakovali po čtyřech, na Danu přišla řada až v poslední skupince. Dakota se chvěla, prostor pro výskok otevřen. Rukama se chytla tyče nad otevřenými dveřmi a skočila. Poprvé! Byla nováček, tak se po několika vteřinách volného pádu otevřel automaticky vrchlík jejího padáku a Dana otevřela oči - a nic neviděla. Velká kožená kukla, nafasovaná drobnou dívkou jí na chvíli zakryla výhled. Pak si již užívala kouzlo dosud nepoznaného. Z výšky shlížela na podvečerní krajinu a klecanské letiště. Hladce přistála a v jednom měla zcela jasno: chce skákat znovu a znovu!

Mezitím, v roce 1953, odmaturovala, čekala ji kariéra učitelky a zároveň se věnovala parašutismu již pravidelně. Parašutisté se ohřáli na královéhradeckém letišti jen chvíli, zkrátka se tam vojenští stíhači, plachtaři i parašutisté vzájemně „pletli". Základna hradečáků se přesunula na letiště Dobrá Voda u Hořic , kde pak probíhal intenzivní výcvik mladých mužů a žen. Z Hradce jezdila na tréninky vlakem, ten na znamení v Dobré Vodě u letiště zastavil, mladí parašutisté rychle vyskákali a vlak pokračoval dál. Létalo se na německých kořistních Siebelech, starých cvičných britských Fairchildech, na větších závodech stále sloužily Dakoty, doba známých „Andul" přišla až později.

Kvalitní výcvik pokračoval a Dana se v srpnu 1953 zúčastila svého prvního Mistrovství Československa v Ostravě, kde skončila 3. v hlídkách (hromadný seskok) spolu s Trojanovou a Zantrychovou z výběru Královéhradeckého kraje. V roce 1956 poprvé letěla na Mistrovství světa do Moskvy. Tehdy ještě jako náhradnice. Při zkušebních seskocích na letišti Tušino došlo k řadě velkých odchylek od cíle - přicházející větrná bouře zahnala závodníky mimo areál letiště. Dopadla na břeh vodního kanálu mezi zemědělské dvory na kraji Moskvy. Pořadatelé pak objížděli okolí Moskvy a ztracené závodníky postupně nabírali. Že Dana již měla mnohem více zkušeností bylo znát, když se v roce 1957 stala poprvé Mistryní Československa v jednotlivcích. Hned v následujícím roce na MS 1958 v Bratislavě byla stříbrná v seskoku z 1500 metrů na přesnost a šestá celkově.

Na následujcím MS 1960 v Bulharsku nestartovala, mateřské povinnosti ji startovat nedovolily.

Rok 1962, rok jejího největšího triumfu. Dana se vrátila po mateřské dovolené do reprezentace, ale formu neměla dobrou. Základna východočeských parašutistů se přestěhovala do Chrudimi , kam dojížděla při svých mateřských i učitelských povinnostech z Hradce Králové. Na chrudimském letišti končilo soustředění před letním Mistrovstvím Světa v USA a opora reprezentace, Božena Mehešová z Bratislavy se po nečekaném poryvu větru zranila a noha v sádře jí vystavila stopku na cestu do USA. Jako první náhradnice byla nominována Dana Kuldová z Hradce Králové. Rychle si sbalila na měsíc v Americe, odhlásila se (kdo z čtenářů dnes ví, že se musela jít nahlásit před cestou do kapitalistické ciziny v místě bydliště, byť jela s výpravou a vízum již měla...) a s týmem odjela na letiště do Vídně na let do Bostonu.

Šesté MS v parašutismu se konalo v městečku Orange nedaleko Bostonu. Pořadatelé připravili velký doskokový amfiteátr s travnatými valy pro diváky, „Friendship Bowl". Skákalo se z šesti hornoplošníků Norseman. Závodníky sužovalo velké vedro a bouřkové mraky s prudkým větrem. V prvních, cvičných skocích to řadu závodníků zaneslo daleko mimo doskokový areál. I Dana skončila v lesnaté krajině na malé mýtince, do areálu jí odvezl místní mladík na jeepu.

Naše reprezentace se sněhobílými padáky z fabriky v Chornici se ale rychle aklimatizovala a dosáhla skvělých výsledků - pro Danu to byl vrchol kariéry - stala se Mistryní Světa v seskoku na přesnost (z 1000 metrů), druhá skončila v akrobacii a na 2. místě celkově! Po návratu z USA jí byl udělen titul Zasloužilý mistr sportu.

Dana odešla na vrcholu - po úspěchu v roce 1962 se občas zúčastňovala propagačních seskoků, svůj poslední seskok absolvovala v polovině 60. let. Poté se již věnovala učitelskému povolání na školách v Hradci Králové a okolí (Třebechovice pod Orebem) a s parašutistickou komunitou se scházela jen při setkáních reprezentantů. Dodnes vzpomíná na skvělé lidi okolo parašutismu, například Zdenku Zárybnickou, nebo Jaroslava Jehličku.

Přejme této skromné a vitální dámě hodně zdraví do dalších let!

TR (7.4.2016)

Datum narození
1.10.1934
Místo narození:
Hradec Králové
Sport
Parašutismus