Jan Tomek

Až do 9. třídy základní školy dělal Jan Tomek téměř všechny sporty. Až na popud o dva roky staršího kamaráda, kterému se chtěl vyrovnat, se začal věnovat výhradně judu. Vstoupil do oddílu juda Spartaku Hradec Králové, začal trénovat v mládežnickém mužstvu a za čas svého staršího kamaráda lehce porážel. Po absolvování základní školy se šel učit dřevomodelářem, ale s tréninkem to bylo horší, půl roku byl v Chotěboři a další půlrok zase v Hradci Králové. Tak to trvalo celé dva roky, ale protože v Chotěboři neměl možnost, kde by se judu věnoval, tak alespoň posiloval a cvičil s činkami. Ve 3. ročníku učení, kdy byl již trvale v Hradci Králové se začal pravidelně připravovat pod vedením trenérů juda ve Spartaku. Po vyučení v letech 1971-1974 vystudoval Stavební průmyslovou školu v Hradci Králové, obor technické zařízení budov. Právě v této době na sobě intenzivně pracoval, dostal se do patřičné formy a narukoval do tehdy našeho nejlepšího armádního judistického klubu, Dukly Banská Bystrica.

Svou tréninkovou pílí se zařadil do silného kádru délesloužících borců z tohoto týmu. Pravidelně se zúčastňoval mistrovství republiky a mistrovství spřátelených armád, kde dosahovali judisté z Banské Bystrice výborných výsledků. Po absolvování základní vojenské služby se vrátil do svého mateřského oddílu a až do konce své aktivní činnosti se pral pouze jen v tomto oddílu. Ve váze do 86 kg dlouhá léta patřil mezi nejlepší závodníky v Československu v 1. lize a později v extralize. Z Banské Bystrice přivedl do Hradce své kamarády Pavla Babku, Jiřího Krále a společně s Jaroslavem Nykodýmem a dalšími borci vytvořili velice silné družstvo, které bylo rovnocenným soupeřem nejsilnějším klubům - Dukle Banská Bystrica a Slavii VŠ Praha. Trenéry hradeckých judistů byli postupně René Srdínko, Václav Vaňátko a Karel Halberštát. V průběhu dalších let byli s Tomkem v jednom družstvu další vynikající borci jako např. Marián Brzobohatý, Petr a Pavel Košťálovi, MUDr. Petr Vondrouš, Petr Fašánek, Pavel Křížek, Ladislav Dobiáš, Jiří Kalaš, Josef Nájemník, Karel Slepička a další a další. Jan Tomek byl na mistrovství republiky 8x na 3. místě, 3x na 2. místě, na první místo v této soutěži jako amatér bohužel nikdy nedosáhl. Jeho největší soupeři byli profesionálové a připravovali se úplně na jiné úrovni, než judisté z hradeckého Spartaku. Jan se pravidelně účastnil i zahraničních turnajů, o čemž svědčí plná krabice medailí z těchto akcí. Se svou bohatou závodní kariérou se Jan Tomek rozloučil v roce 1994, ve svých 42 letech. V roce 2011 ještě vyhrál v Praze mistrovství republiky veteránů do 100 kg a na další turnaje se ještě chystá.

O svém milovaném sportu sám tvrdí, že judo se vyznačuje velkou úctou k soupeři a fair-play. Jak sám říká: „všechno má svá pravidla, protože judo pochází z Japonska, tak je to velice kulturní sport a vychovává nejen tělo, ale i duši".

Jan Tomek má ale i další velkou lásku: již řadu let sbírá staré parní stroje a ve svém domě v Malšovicích má nádherné muzeum těchto unikátních exponátů.

ST (24.6.2015)