Václav Skořepa

Když Vašek začínal jako sedmiletý v žácích Sokola Malšovice, byl velmi ovlivněn svým o 12 let starším bratrem Zdeňkem. Hned v něm rozpoznal talent a postupně od žáčků až po dorost ho připravoval pro fotbal vlastními radami. Sám Zdeněk byl na úrovni hradeckého okresu velmi kvalitním stoperem, působil v Malšově Lhotě a později v Malšovicích. Sám měl určitě navíc, ale asi i jeho vinou k nějakému přestupu do vyšší soutěže nikdy nedošlo. To mladší bratr Vašek si počínal již od dorosteneckého věku úplně jinak. Od roku 1959 až do roku 1967 hrál za žáky v Malšovicích, ale protože tam neměli dorostenecké mužstvo, tak odešel hrát do Slavie Hradec Králové. V šestnácti přešel do dorostu Spartaku Hradec Králové a s ním postoupil do 1. dorostenecké ligy. Trénoval ho Zdeněk Krejčí, v týmu s ním byli Oldřich Rott, Luboš Martinec, Karel Roubíček, Antonín Princ, Josef Dehner, Pavel Urban a brankáři Milan Doubrava a Josef Pleskot. V dorostu se hned od počátku velice dobře prosazoval a také proto v roce 1971 narukoval do kvalitního armádního týmu Dukly Tábor. Potkal se zde s později velice úspěšnými fotbalisty, kterými byli Jiří Finger, Jarůšek, Lochman, Smištík, Rygel, Stránský, Chadraba, brankář Došek a další.

Po návratu z vojenské služby se vrátil do svého mateřského oddílu, v té době druholigového. Zde odehrál s přestávkou plných pět sezon především na levém křídle. Pokud bylo potřeba, tak zaskakoval i na postech levého záložníka i obránce. Byl to šikovný ortodoxní levák, který ale občas dával branky i pravou nohou. Vzhledem k tomu, že šikovných leváků nebylo a není nikdy nazbyt, všimli si ho trenéři národních mužstev dorostu a do 23 let a v obou kategoriích s nimi absolvoval přípravy na mezistátní zápasy. Bohužel pro něho se však do užšího kádru k těmto zápasům nikdy nedostal.

V Hradci Králové vstřelil za dobu svého působení 13 druholigových branek a zahrál si zde ve svých počátcích se Schmidtem, Lubasem, Kuchařem, Fišerem, Rolkem, Hůlkou, Fingerem a později s Mrázem, Hanákem, Mudruňkou a dalšími spoluhráči, na které po letech velice rád vzpomíná.

Za trenéra Ladislava Moníka odešel v sezóně 1977/78 do Vysokého Mýta, ale vrátil se opět do týmu po roce a byl u toho, když Hradec pod trenérem Šindlerem postoupil do 1. ligy. Závěr svého účinkování v dresu hradeckého Spartaku si však tento fotbalista představoval úplně jinak. Na začátku podzimu 1980 odehrál pouze 3 prvoligové zápasy a potom již seděl na lavičce nebo v hledišti. V zimní přestávce sezony 1980 - 81 se se proto rozhodl ukončit činnost ve Spartaku a nastoupil do zaměstnání. Hned o něho projevilo opět zájem divizní Vysoké Mýto, kde hrál ještě 2 sezony. Pověst kanonýra potvrdil i zde - nastřílel v mistrovských a přátelských zápasech přes 100 branek.

Z Vysokého Mýta potom odešel hrát 1. B třídu do Kunčic a závěr své kariéry chtěl ukončit v Sokole Malšovice, kde začínal jako žák a kde i bydlel. Malšovice hrály okresní přebor a jejich trenérem byl František Benák, který však tehdy 34-letého bývalého ligového hráče odmítl vzít do kádru s odůvodněním, že je starý. Později se Skořepa stal trenérem sám a pro ročník 1994/95 si přivedl do Malšovic jako svého asistenta Slávka Trávníčka a svého bývalého spoluhráče Jirku Fingera. V lednu 1995 přestoupil z hradecké Slavie do Malšovic devatenáctiletý mladíček Marek Kulič, který ale už v Malšovicích ukazoval, že má talent od Pána Boha. Tehdy ale Kulič o své kariéře ani nepřemýšlel, přestože mu to občas někdo ze starších lidí pohybujících se kolem fotbalu připomínal. Právě s příchodem Kuliče se celkově zlepšila hra fotbalistů z Malšovic a postoupilo se do 1. B třídy. Ještě několik sezón pak Václav Skořepa trénoval v Malšovicích mužstvo mužů, ale po ukončení angažmá již jako trenér nikde nepůsobil.

ST (24.6.2015)