V minulých dnech vyšla kniha kolegy Michala Petráka, mapující minulost i současnost fotbalového stadionu v Hradci Králové. Nejnovější fotografie v knize byly pořízeny opravdu jen před několika málo dny.
Společnými silami Michala Petráka, Jiřího Rádla a Tomáše Rademachera vyjde v příštích dnech bohatě ilustrovaná publikace, mapující 110 let historie královéhradeckého fotbalu.
Miluje sportovní historii a je hrdý Hradečák. Připomíná staré časy | Hradecký deník | 8.5.2014
Publikace „Historie ledního hokeje, aneb led byl poněkud měkký" je koncipována jako kronika, seznámí čtenáře s počátky ledního hokeje v Hradci Králové a provede ho všemi sezónami od roku 1930 do roku 2008.
Kniha Černobílá historie: Mistři očima Ladislava Pokorného
Milan Paulus-brankář
„To byl veliký dobrák. Kdybyste mu řekli, že má jít o půlnoci chytat, sebral by se a šel. Spolehlivý, kamarádský, srandista, neurážlivý. Byl flegmatik, když dostal gól, nerozházelo ho to-věděl, že jindy mu to půjde. Jako dvojka nás skoro vždycky podržel, když bylo potřeba, aby nastoupil. Oproti Jindrovi mu nevadili hráči v malém vápně, bylo mu jedno, jestli ho někdo štípe nebo škrábe.."
Milan Paulus se narodil 18. července 1936 v Chrudimi. V jedenácti letech začal s fotbalem v AFK Chrudim, kde prožil i dorostenecká léta. Vojnu absolvoval v letech 1956-58 ve Slavoji České Budějovice. Vrátil se zpět do Chrudimi, klub se v té době jmenoval Spartak. Mladý brankář zaujal. 22. dubna 1959 se v Hradci odehrálo střetnutí výběru kraje Hradec Králové a výběru kraje Pardubice. Hradec zvítězil 3:0, ale zajímavostí toho zápasu bylo, že v jedné brance stál Jindřich Jindra, ve druhé Milan Paulus. Ten se do Hradce vrátil o tři měsíce později, Spartak Chrudim v přátelském zápase prohrál v Hradci 1:12. Možná, že to byla ta chvíle, která rozhodla, že v lednu 1960 Milan Paulus přestoupil do Spartaku Hradec Králové. Vytvořil brankářskou dvojici s Jindřichem Jindrou, který v té době patřil mezi čtveřici nejlepších gólmanů v republice. Jasně, že si moc nezachytal, ale roli Jindrova náhradníka splnil za téměř osm let svého působení v Hradci vynikajícím způsobem. Byl velmi náladový, tradovalo se, že má-li svůj den, plně nahradí, nebo i předčí Jindru.
Na jaře 1960 odchytal své první čtyři ligové zápasy. Především v zápase s Duklou Praha na Letné, Paulus doslova zářil. A nebylo to naposledy, kdy tenhle flegmatický náhradník zachránil tým při Jindrově absenci..."V tom zápase jsme měli velké štěstí. A Milan Paulus chytal fantasticky," přikyvuje Pokorný v knize Černobílá historie při vzpomínce na cennou remízu 0:0, která znamenala velký krok k zisku mistrovského titulu.
Milan Paulus měl na svém kontě pouhých šest odchytaných ligových zápasů, když přišel vrchol jeho hradeckého působení. Odvetný zápas druhého kola Poháru mistrů se hrál v Aténách 7. prosince 1960. Soupeřem Spartaku Hradec bylo mužstvo Panathinaikos, které chtělo na svém hřišti smazat prohru 0:1 z Hradce a postoupit.
Vyhlídky Votroků na postup oslabilo Jindrovo onemocnění, místo stabilní opory se do branky musel postavit Paulus. Ale záskok zvládl dokonale. Před 30 000 diváky podal vynikající výkon, především jeho zásluhou skončilo utkání 0:0 a Hradec postoupil do čtvrtfinále. „Pro něj to byl životní zápas," chválil spolehlivou brankářskou dvojku Pokorný. Cestou z Atén si ještě zachytal v přátelském zápase s italskou Bolognou, kterou Hradec, ještě v euforii z postupu, překvapivě porazil 3:2.
Paulusova účast v ligových zápasech byla v té době velmi malá. Za sezóny 1959-60, 1960-61 a 1961-62 nastoupil jen devětkrát...Pouze jednou se dostal na delší dobu do ligové branky. Od 13. dubna 1963 chytal v sérii 21 zápasů v řadě, která skončila 16. listopadu 1963 pětibrankovou nadílkou na Letné v zápase se Sokolovem. Následovala opět lavička až do odvety se Sokolovem 7. června 1964.
10. září 1967 oblékl černobílý dres naposledy. Loučil se vítězstvím nad Liazem Jablonec 3:2. Zamířil do Dvora Králové nad Labem, kde dalších osm let hájil branku. V roce 1974 ukončil fotbalovou kariéru a zelený trávník zaměnil za prostředí zábavných atrakcí.(lunaparky doma i v zahraničí)
Zemřel po krátké těžké nemoci 3. června 2008.
JR (27.3.2017)