Ladislav Pokorný

Ladislav Pokorný se narodil 23. února 1935 v Praze - Břevnově. Již jako kluka ho to stále táhlo na různé plácky, kterých bylo v Břevnově obrovské množství. Tam se odehrávaly uliční turnaje žákovských týmů. Již v šesti letech začal hrát žákovskou soutěž za Sokol Liboc. Poté přestoupil do žákovského týmu tradičního pražského klubu SK Břevnov. Již jako mladík vynikal technikou a především hrou hlavou, která se později stala jednou z jeho hlavních zbraní. V roce 1949 přestoupil coby dorostenec do Aritmy Praha. Za dorostenecký tým toho moc neodehrál, protože tehdejší trenér dospělých v Aritmě, pan Čihák, si ho po krátkém čase vytáhl rovnou do A-týmu, který hrál krajský přebor. Právě tento proslulý trenér, známý svou skvělou prací s mládeží, mu v počátcích velmi pomohl. Již ve svých osmnácti, v roce 1953, byl nominován do juniorské reprezentace k zápasu se Sovětským svazem. Hrálo se v Liberci 31. srpna, naše reprezentace zvítězila 3:2 a Pokorný vstřelil jednu branku.

V letech 1955-57 absolvoval vojenskou základní službu v Dukle Olomouc, která nahradila rozpuštěná Křídel vlasti.  Klub hrál 2. celostátní ligu, Pokorný jezdil s týmem na zápasy do Trenčína, Bardejova, ale i do Piešťan, Vítkovic, nebo Nitry. Velká derby byla s Rudou hvězdou Brno.

Tým jezdil běžně na zápasy na korbě nákladního auta a po návratu do kasáren měli hráči normální vojenský výcvik. Klubem prošla řada hráčů, kteří později hráli v hradeckém dresu - Jiří Hledík, František Háž, nebo brankář Vladimír Mokrohajský.

Když v roce 1957 končil vojenskou službu, měl nabídky z pražských oddílů Dynama (Slavie) i Stalingradu (Bohemians). Ale František Matys, hradecký brankář a funkcionář v jedné osobě, nadějného záložníka rychle zlanařil do prvoligového Spartaku Hradec Králové. 23. února 1958 bylo více než dva tisíce diváků zvědavo na novou posilu. Hradec hostil Spartak Stalingrad, utkání skončilo nerozhodně 3:3 a Pokorný dal dvě branky. Cítil, že ho mužstvo přijalo. Ligovou premiéru si odbyl 16. března 1958 v Ostravě, kde Hradec prohrál 0:3. V červnu Hradec sestoupil do druhé ligy. V ní se postupně začalo vytvářet mužstvo, které v roce 1960 vybojovalo titul Mistra ligy.

Pokorný byl stálým členem základní jedenáctky. Skvěle si rozuměl hlavně s Kvačkem, mohli spolu hrát i poslepu. Trojúhelník Krejčí, Pokorný, Kvaček, to byla osa mistrovského týmu. Pokorný byl obounohý fotbalista, který hodně spoléhal na svoji techniku. Hrál dobře hlavou, ale nikdy nebyl žádný rychlík.

Rychlý návrat do 1. ligy a následná mistrovská sezona 1959 - 60, to vše znamenalo pro Ladislava Pokorného nejúspěšnější fotbalovou část života. Bylo to slavné tažení fotbalovým světem. Vyprodané hlediště na starém hřišti U nemocnice, kde se tísnily zápas co zápas tisíce fandů, slavná utkání v Poháru mistrů evropských zemí proti Panathinaikos Atény a samozřejmě oba zápasy proti FC Barcelona. Především zápas na vyprodaném Nou Camp byl pro něho životním zážitkem.

Stabilní výkony mu přinesly nominaci do reprezentačních výběrů. Se lvíčkem na prsou si však zahrál pouze třikrát. Za olympijské mužstvo 30. dubna 1960 v Ústí nad Labem proti Rakousku (2:1), za B-tým hrál 10. května 1959 v Tunisu, kdy naše mužstvo zvítězilo na Tuniskem 2:0 a naposledy 10. října 1964 v Ostravě, kde jsme prohráli s Maďarskem 0:2. Bohužel se nevešel do užšího kádru Olympijského týmu pro Olympijské hry 1964 v Tokiu. Alespoň držel palce svému spoluhráči a kamarádovi ze Spartaku Zdeňku Pičmanovi, který si nakonec přivezl domů olympijské stříbro.

V černobílém dresu se naposledy objevil 23. března 1967, kdy Spartak doma prohrál s Trenčínem 0:3. Končil spolu s Šonkou. Byla to třetí prohra Hradce v řadě a trenér se rozhodl mužstvo omladit. Sestup to ale neodvrátilo. V létě 1967 Pokorný přestoupil do VCHZ Pardubice a na konci sezony 1967 - 68 slavil s novými spoluhráči překvapivý postup do 1. ligy. V té si zahrál jen jednou, kdy 4. června 1969 nastoupil na posledních 20 minut v zápase s Duklou Praha (0:1) a tato prohra rozhodla o sestupu Pardubic. Po ukončení angažmá v Pardubicích hrál společně s Jiřím Hledíkem za Jaroměř (1970-1973), kde pomohli k postupům z 1.B třídy až do divize. Zde také zakončil svoji bohatou hráčskou kariéru.

Poté se věnoval své původní profesi elektromechanika a také věnoval svůj veškerý volný čas rodině a výchově dvou synů Tomáše a Petra. Ten mladší, Petr, šel po stopách svého otce. Od žáků nastupoval v černobílém dresu, následně vyzkoušel dresy Chrudimi, Mladé Boleslavi, Xaverova, či Teplic a celých 7 sezon působil v polských klubech Zaglebie Lubin, Slask Wroclaw a Górnik Polkowice.

Ladislav Pokorný tráví se ženou většinu času  na své chatě ve Velkém Vřešťově, udržuje se v kondici, běhá, jezdí na kole, chodí na zápasy FC Hradec Králové.

Svými unikátními vzpomínkami velmi pomohl při vzniku publikace „Černobílá historie", která mapuje historii fotbalu v Hradci Králové. V černobílých barvách sehrál celkem 175 mistrovských zápasů za „A" mužstvo, vstřelil 30 branek.

1. zápas za Hradec - 16.3.1958 - Baník Ostrava - Hradec 3:0
175. a poslední zápas za Hradec - 23.3.1967 - Hradec - Trenčín 0:3

Fotografie: Autoři a Archiv Sportu pod Bílou věží

Zdroje:

• Osobní archiv autorů
• Rozhovor s Ladislavem Pokorným, 20.8.2014, Velký Vřešťov