Jindřich Jindra

Jindřich Jindra se narodil 19. května 1936 v Přešticích na Plzeňsku. Jako dorostenec byl v létě brankářem české házené, v zimě zase hokejovým, kdežto v mužstvu kopané hrál středního útočníka. Od 18 let už chytal za Přeštice i ve fotbalovém mužstvu, stejně tak i na vojně, kterou absolvoval v týmu Dukla Kostelec nad Orlicí v letech 1955 - 57. Jeho výkony neušly pozornosti ligového Spartaku Hradec Králové, a tak v pondělí 28. října 1957 měl premiéru v černobílém dresu. V přátelském zápase pomohl v Teplicích k výhře 3:1 nad místním Tatranem. Stal se brankářem ligového mužstva. Velkým učitelem, který mu předal všechno své golmanské umění, byl jeho předchůdce František Matys, velkým vzorem trnavský Stacho a Brazilec Gilmar.

První ligový zápas mu nevyšel. V neděli 16. března 1958 trápící se Hradec prohrál v Ostravě s Baníkem 0:3. Pět zápasů v řadě odchytal Jindra, pak ho vystřídal Matys. Z těch pěti zápasů byl pouze jeden vítězný, čtyři porážky a čtrnáct obdržených branek. To jaro Hradec z ligy sestoupil. V druholigové sezóně se Jindra stal prvním brankářem Spartaku a měl velký podíl na okamžitém návratu do ligy. Bylo mu pouhých dvacet čtyři let a slavil se Spartakem Hradec zisk nečekaného titulu mistra republiky. Měl na něm nemalou zásluhu. V té mistrovské sezóně odchytal svůj největší zápas. V neděli 27. března 1960 v Bratislavě vyhrál Hradec nad Rudou hvězdou 1:0 a Jindra v brance podal doslova famózní výkon.

Kniha Černobílá historie o tom píše:" V té době v televizi graficky znázorňovali bránu a střely. Rudá hvězda měla snad třicet střel, u jejich brány byly na obrazovce dvě tečky: gól a jedna rána mimo. Trefil jsem se já po spolupráci s Mílou Kvačkám. Oni měli světový mančaft, fantastický. Tehdy skvěle chytal Jindra. Kam dal ruku, tam šel balón," usmívá se při vzpomínce Pokorný.

S mistrovským titulem přišel i Jindrův největší zážitek. Před 130 000 diváky v Barceloně si zachytal tak, až se z něj doslova kouřilo. Kovová maketa stadionu FC Barcelona mu ten den vždycky připomínala. Patřil k nejlepším brankářům v republice.

Vzhledem k jeho výkonům se celkem zákonitě objevila i pozvánka do reprezentace. Tu v té době vedl legendární Rudolf Vytlačil. Sestava byla celkem stabilizovaná, hledala se brankářská dvojka. Jedničkou byl slavný Viliam Schrojf. V roce 1961 se hrála i kvalifikace na mistrovství světa v Chile a Jindra seděl na lavičce v těchto zápasech: Se Švédskem v Praze (2:1), s Mexikem ve Vítkovicích (2:1), se Skotskem v Bratislavě (4:0). 19. června 1961 dostal šanci a chytal v přátelském utkání s Argentinou (3:3) v Brně. Jeho první reprezentační start. Na podzim odjel jako náhradník ještě k zápasu se Skotskem v Glasgowě (2:3) a s Irskem v Dublinu (3:1). Závěr kvalifikace ale už byl bez něho. Přednost dostal Pavel Kouba z Dukly Praha. Tenkrát byli ve hře čtyři brankáři. Viliam Schrojf byl jasný, o druhé místo se přetahovali Jindra, Kouba a Schmucker. V dubnu 1962 se ve Švédsku uskutečnil dvojzápas reprezentačních prvních a druhých mužstev. Za A mužstvo se vystřídali Schrojf a Schmucker, za B mužstvo chytali Jindra a Kouba. Pak přišla závěrečná nominace na mistrovství světa do Chile. Odjeli Schrojf a Kouba, později za nimi odcestoval i Schmucker. Na Jindru, stejně jako na Hledíka a Pičmana, místo nezbylo...

17. května 1964 v Praze na Strahově se hrálo mezistátní utkání s Jugoslávií. Reprezentací bylo pověřeno olympijské mužstvo, které v té době vedl - Rudolf Vytlačil. Do branky nominoval Jindru, pro kterého to byl druhý a poslední start za národní mužstvo. V tom zápase debutoval i Zdeněk Pičman. Toho nominace na olympijské hry v Tokiu 1964 neminula, brankářský post obsadili Schmucker a Švajlen...Opět bez Jindry.

Když na jaře 1967 Hradec sestoupil z první ligy, Jindra zůstal a pokoušel se s mužstvem o rychlý návrat. Nezdařil se.

4. října 1970 v Brně nastoupil do druhého poločasu za Oplta a vše nasvědčovalo tomu, že to byl jeho poslední start v černobílých barvách. Když v zimě přestoupil do Tepny Náchod jistě netušil, že za rok a půl bude ve Spartaku zpět a ještě jednou oblékne jeho dres.

Přispěli k tomu květnové události roku 1972. Smrt Václava Oplta a postup Spartaku do první ligy. „Vypůjčený" Kramerius byl v té chvíli jediným zkušeným brankářem. Jindra pomohl, spolu s Krameriusem vytvořil nejtěžší brankářskou dvojici v lize. A dokonce si ještě zachytal. 16. září 1972 nastoupil ke svému poslednímu zápasu v barvách Spartaku Hradec. Loučení nebylo nijak slavné, porážka v Nitře 0:5.

Působil ještě v Náchodě a Vysokém Mýtě a v roce 1980 s fotbalem definitivně skončil.

V anketě o ideální tým z celé historie klubu - 11 legendárních Votroků, obsadil mezi brankáři první místo.

JR (27.3.2017)