Sport pod bílou věží - autor webu:Tomáš Rademacher
Telefon: +420 602 168 9101
Web: www.sportpodbilouvezi.cz
V minulých dnech vyšla kniha kolegy Michala Petráka, mapující minulost i současnost fotbalového stadionu v Hradci Králové. Nejnovější fotografie v knize byly pořízeny opravdu jen před několika málo dny.
Společnými silami Michala Petráka, Jiřího Rádla a Tomáše Rademachera vyjde v příštích dnech bohatě ilustrovaná publikace, mapující 110 let historie královéhradeckého fotbalu.
Miluje sportovní historii a je hrdý Hradečák. Připomíná staré časy | Hradecký deník | 8.5.2014
Publikace „Historie ledního hokeje, aneb led byl poněkud měkký" je koncipována jako kronika, seznámí čtenáře s počátky ledního hokeje v Hradci Králové a provede ho všemi sezónami od roku 1930 do roku 2008.
1. díl: 1900 - 1905
1900 - 1904
„Tak to je ten zelený trávník… Jedenáct bojovníků stojí proti jedenácti junákům.
Vlna za vlnou se valí. Jednou mají vrch ti, podruhé triumfují oni…
Tak jsem tě vídával ve svých snech!“
(Karel Poláček: Muži v offisidu)
... v neděli, dne 15. září 1901 ... byl to zápas toho druhu první v celém kraji
Kdo by mohl lépe přiblížit počátky hradeckého fotbalu než ten, který je zažil a prožil. Výborný útočník Josef Neuman takto vyprávěl v roce 1925 v Osvětě lidu:
„Prvními propagátory kopané v Hradci Králové byli okolo roku 1901 studenti hradečtí, a hlavně vyšší reálka. Nejdříve se hrálo jen o školních hrách, později se pořádaly i místní zápasy, nejvíce s kroužkem fotbalistů, který se v té době utvořil v Kuklenách. V Kuklenách se hrálo na tak zvané „Pasence", neboť poměry pro hru tam byly příznivější a studenti se tehdy na veřejných produkcích nesměli zúčastnit. Zákaz byl velmi přísný. Později docházeli někteří náruživější do Kuklen a stali se vlastně členy kroužku kuklenského."
Časopis Ratibor v čísle 38/1901 popsal historicky první zápas, kdy soupeřem Kuklenských byly Pardubice:
„V neděli, dne 15. září 1901 uspořádal footballový odbor cyklistického klubu"Slavie" v Kuklenách match s Pardubickými. Byl to zápas toho druhu první v celém kraji Královéhradeckém, skýtal tedy obecenstvu příležitost poznati sport, který v poslední době tak velice se rozšířil. Za hojného účastenstva obecenstva jak domácího, tak i cizího a hlavně Hradeckého, zahájen byl match přesně o 4. hod. odpolední. Pardubičtí měli výkop, míč ihned však uchvátili Kuklenští a hnali se rychlým tempem k bráně.nepřátelské, kde goal dobrou obranou Pardubických backů byl zmařen. Hned nato míč hnán byl zpět. Hra pak většinou pohybovala se na polovině Kuklenské, kde Pardubičtí docílili několika rohů a po desáté minutě dali první goal, který byl odměněn hlučným potleskem obecenstva. Hra skončila v první polovici 1:0. V druhé polovici po dlouhém boji získali Pardubičtí ještě 2 goaly, druhý z těchto však odražen byl Kuklenským hráčem do vlastní branky. Hra byla celkem dobrá. Že Pardubičtí hráči měli převahu, bylo viděti hned na počátku hry, neboť dovedou s velikou jistotou ovládati míč a zachovávati svá místa. Kuklenští pak nejsouce zvyklí na podobnou prudkou hru, byli již od prvního okamžiku zaraženi a omezili se pouze na obranu. Na první vystoupení Kuklenských výsledek jest jim příznivý, neboť musí se uvážiti, že Pardubičtí měli již více matchů, takže se mohli lépe secvičiti. Při matchi soudcoval p.Vl.Chmelař, technik v Kuklenách.
Po matchi uspořádán byl přátelský večírek ve spolkových místnostech „u Černého koně". Přejeme čilému odboru Kuklenskému, který se první sportu toho na našem venkově ujal, neb stává již dva roky, plného zdaru."
Tolik tedy soudobý tisk, je třeba ještě dodat, že odvetný zápas se hrál v neděli 22. září v Pardubicích a skončil výhrou domácích 3:1.Hradecké studentstvo bylo v těchto zápasech zastoupeno čtyřmi členy. Byli to Vedral, Jarkovský, Fikejzl a Ruda Černý.
Tehdy primát východních Čech držela nesporně Chrudim. Chrudimští studenti dali o sobě poprvé slyšet na konci února 1900, kdy došla do Prahy zpráva, že v Chrudimi trénují
„...již více jak 14 dní k zápasům s mužstvy pražskými čtyři mužstva footballová K.C.Chrudim a studentského kroužku".
Odměnou měl být zájezd do Prahy 25. března 1900, kde měli hrát proti B-týmu Slavie Praha. K utkání nedošlo „...ježto studentstvu gymnasia chrudimského bylo ředitelstvím ústavu toto zakázáno hry se zúčastniti".
Pokračuje Josef Neuman:
„Pro studenty bylo tenkrát účastnění se her velmi riskantní a mnohý z nás odnesl účast na takovém zápase karcerem. Ve školách bylo neustále poukazováno na nebezpečí hry a špatný prospěch při vyučování, z kopané prý plynoucí. My však těch zákazů příliš nedbali a během týdne hrávali jsme na školním hřišti a v sobotu chodilo se trainovati do Kuklen. Postupně tlak pánů profesorů povolil a přestali jsme do Kuklen docházeti a utvořili S.K., ovšem jako Footballový kroužek.Chrudimským vlastně vděčíme, že se dochovala nejstarší zmínka o kopané královéhradecké. 29.června 1902 hrálo I. mužstvo Chrudim proti ČAFC Vinohrady a jako předzápas se Chrudim II. utkal s Footballovým kroužkem Hradec Králové. Domácí zvítězili 8:1 a je to nejstarší dochovaná zpráva o kopané v Hradci Králové. O prázdninách 1902 došlo k prvnímu utkání SK Pardubice-Footballový kroužek HK. Po 40 minutách hry za stavu 2:1 pro pardubické „...Hradec Králové opustil hřiště pro poranění jednoho z backů, jenž pádem do jámy, tři čtvrti metrů hluboké, vymkl si ruku."
Byl to tenkrát kroužek lidí, kteří i přes problémy ve školách se nebáli a rádi se věnovali sportu. Každý si musel potřebné ke hře připravit sám, vyprat, vyčistit, nikdo se neptal, jak to udělá, kde na to vezme. Ale klapalo to, hoši se předháněli a kdo mohl, druhému pomohl.
Josef Neuman vzpomínal:
„Hlavní zásluhu o povolení kopané měl náš bývalý profesor tělocviku Václav Velkoborský, později profesor na reálce v Kostelci nad Orlicí. Ten vlastně nás začal football učiti na školních hrách a přimlouval se u těch několika pánů profesorů, kteří vytrvale bojovali proti kopané. Měli jsme jej všichni rádi. Tou dobou pořádali jsme již zápasy, ovšem ne veřejné, bez vstupného. Hojně jsme zajížděli též do okolí, Pardubic, Kostelce nad Orlicí atd".Fotbalový kroužek bývá označován i za Studentskou XI. a ve svých počátcích hrál zápasy výhradně mimo Hradec. Zájezdní charakter tohle mužstvo nezískalo jen tak pro nic za nic, študáci si prostě stále nebyli jistí, že se profesoři zařadí mezi jejich fanoušky. K prvnímu domácímu zápasu se tak odhodlali až 9. října 1903 a Chrudimi podlehli „už jen" 1:7. Význačnějších zápasů tou dobou bylo velmi málo. Až zase v roce 1904, 28. června, podlehli studenti v Pardubicích 0:6, 2. září hráli v Chrudimi nerozhodně 0:0.
Footballový kroužek byl pouze jakýmsi zárodkem fotbalového klubu. Sestavu si studenti určovali na schůzích před zápasem, vybavení neměli, a tak si každý musel nosit svoje. Hráli v obyčejných košilích a krátkých kalhotách, když se někomu podařilo sehnat vojenská bagančata, měl vyhráno.
Ve stejné době jako hradecký Footballový kroužek, ovšem o několik kilometrů západněji, se konsolidovali i Kuklenští. Právě v téhle době se ale těžiště sil dvou sousedů přesouvalo na východ. Podle některých pramenů se v roce 1905 Footbalový kroužek připojil ke Klubu českých velocipedistů pro Hradec Králové a okolí. Studenti tak získali zázemí (i finanční) a zkušenosti zaběhnutého sportovního celku a zároveň změnili jméno na SK (Sportovní kroužek).
1905
Začlenění kroužku do klubu českých velocipedistů měla mimo jiné na svědomí i první výrazná postava fotbalu v Hradci, místní významný obchodník Jindřich Komárek.
Josef Neuman:
„Pan Komárek uvedl kroužek ve zcela jiný život. Jeho přičiněním byli jsme přijati jakožto footballový odbor do klubu Českých velocipedistů. Přispěli k tomu i pánové dr. Klumpar, Peřina a Urner. Pro nás toto sloučení znamenalo mnoho. Mohli jsme se nyní spoléhati na finanční pomoc a radu starších osob a naše sebevědomí velmi stouplo. Pan Komárek se nám stal skoro otcem. Chodil se za nás do školy přimlouvat, přemlouval členy, kteří se dali příliš prositi a jichž jsme potřebovali a co se za nás naplatil, to by se dalo sotva sepsati. Ohrada, později postavená kolem hřiště, byla jeho dílem, jeho darem klubu. Finančně se nám vedlo velmi špatně a mateřský klub „velocipedistů" se kvůli nám uvedl do dluhů, které jej velmi tížily. Leč to musím zdůrazniti, že nám své ruky nikdo neodepřel a bez jeho pomoci a pomoci pana Komárka by se S.K. mnohem obtížněji probíjel. Tehdy jsme si pořídili první dresy. U člena našeho pana Holého koupena látka se slabými červeno-bílými pruhy, takže nám ten ústroj vynášel všude název „řezníci".
Ustanovením klubu a následkem stále stoupající popularity klubu přistupovali noví členové, a zvláště dobří spolkaři.
18. června 1905 nastoupilo mužstvo SK Hradec Králové proti SK Kukleny Ratibor toto utkání popisoval jako duel o primát města. 17:1 byl konečný výsledek zápasu a známá je i sestava mužstva. Hlaváček I. - Mareš, Žabokrtský-Bohdanecký, Černý, Mašta-Hodek, Hlaváček II. Neuman, Janko, Hůrka.
Druhý zápas se hrál 25. června v Kostelci nad Orlicí s výsledkem 8:2 pro Hradec.
Výkonnost mužstva byla výborná, hráči hráli trvale na svých místech a výsledky tomu odpovídaly. Hradec porazil Nový Bydžov 5:2, Chrudim 7:2, Jaroměř 7:1 a 9:0, rezervu Hradce 10:3, Kostelec nad Orlicí 7:2 a prohrál jen 20. října v Pardubicích s SK 2:3.
Představme si hradecké fotbalové průkopníky:
Jan Hlaváček, brankář, později se odstěhoval do Ameriky
Jan Mareš, obránce, později kapitán československé armády v Praze
? Žabokrtský, obránce, později učitel v Hradci Králové
Josef Bohdanecký, záložník, později úředník ministerstva financí
Josef Černý, záložník, později učitel v Praskačce
Rudolf Mašta, záložník, později úředník v Přerově
Ruda Majer, záložník, zemřel v první světové válce
Josef Hodek, útočník, zemřel v první světové válce
František Hlaváček, útočník
Josef Neuman, útočník, postrach brankářů a nejlepší střelec v letech 1905-1910
Rudolf Janko, útočník, zemřel v první světové válce
Josef Hůrka, útočník, zemřel v první světové válce
Rudolf Typlt, později úředník Agrární banky
Václav Schejbal, později žil v Benešově
Vzpomínka na zájezd do Nového Bydžova 16. července 1905
Dotaz na přítele Bohdaneckýho, při vstupu do vlaku na nádraží v Hradci, nesoucího pod paždí rozměrnější balík se svými rekvisitami a proviantem:
„Co to všechno vlečeš, Sůvo, (přezdívka B.) s sebou v tom ranci?"
„No to víš! Boty (o tom nebylo pochyby, poněvadž z rance visela tkanička od kopaček úctyhodné délky), košili, punčochy a pak nějaký ten krajíc. Přijedeme pozdě domů, tak abych v tom Bydžově neumřel hlady. Ty, dej mi šluka!"
(Osvěta lidu 1925)
Zřejmě nejstarší dochovaná fotografie hradeckých fotbalistů z roku 1905.
Stojí zleva: Mareš, Hodek, F. Hlaváček, Neumann, Hůrka, Žabokrtský, Šeba a učitel Pleskot.
Sedí zleva: Bohdanecký, J. Hlaváček, Světelský, Janko.
NAVŠTIVTE TAKÉ
